Máte pochybnosti? Podělte se o ně s námi.

Jsme vděčni všem, kteří se s námi neváhají podělit o nejrůznější pochybnosti o smysluplnosti projektu Mary's Meals, protože otevřená diskuze obohacuje obě strany. Nám umožňuje porozumět nejrůznějším obavám, které jsou rozšířené mezi lidmi, a našim partnerům v diskuzi to zase pomáhá lépe porozumět způsobu fungování Mary's Meals.

Humanitární pomoc v nejchudších zemích se potkává kromě jiného i s řadou nedorozumění a mýtů. Zčásti je to z toho důvodu, že ne vždy různé humanitární organizace fungují ideálně, a ne vždy se jim daří přetavit dary podporovatelů do skutečné pomoci s očekávanou efektivitou a účelností. To však necháváme stranou - nemůžeme, ani nechceme mluvit o nejrůznějších humanitárních organizacích. Na této stránce se budeme věnovat nejrůznějším mýtům týkajících se humanitární pomoci z našeho pohledu - z pohledu fungování projektu Mary's Meals. Ukážeme, že na spoustu z těchto mýtů má Mary's Meals velmi srozumitelné odpovědi, pro které vůbec nepotřebuje složitou argumentaci - stačí jednoduché odkazy na výsledky a způsob práce Mary's Meals, a především na prostou jednoduchost myšlenky Mary's Meals. Právě v této jednoduchosti je obrovská síla - díky ní je Mary's Meals imunní vůči mnoha úskalím, kterým humanitární pomoc často musí čelit.

Mýtus 1:    Svět je příliš velký na to, aby ho změnilo pár nadšenců.

Mýtus 2:    Musí to stát obrovskou spoustu peněz.

Mýtus 3:    Nechte to politikům, vládám a mezinárodním institucím, protože vědí, jak na to.

Mýtus 4:    A dělají alespoň něco také vlády v postižených zemích?

Mýtus 5:    Můžou si za to sami, že mají hlad a jsou chudí.

Mýtus 6:    Pomáhání jen prohlubuje závislost na pomoci.

Mýtus 7:    Mary's Meals není dlouhodobě udržitelný způsob pomoci.

Mýtus 8:    Neprohloubí to migrační krizi?

Mýtus 9:    Stejně se ty vybrané peníze rozkradou.

Mýtus 10:  Co se nerozkradlo ze sbírek, rozkrade se v distribuci pomoci na místě.

Mýtus 11:  Většinou se pomáhá těm, kteří to nepotřebují.

Mýtus 12:  Kamarád byl v Africe, a lidé se tam mají dobře.

Mýtus 13:  Do nebezpečných oblastí se pomoc nedostane.

Mýtus 14:  Mary's Meals není dost akční pro řešení akutních krizí, akutních hladomorů.

Mýtus 15:  Začíná pracovat česká pobočka, ta se o všechno postará.

Mýtus 16:  Propagaci projektu Mary's Meals musí zajišťovat profíci, kteří to umějí "prodat"

Mýtus 17:  Propagaci Mary's Meals je vhodné směrovat k vybraným "vhodným" skupinám lidí

Mýtus x:    Další mýty nebo pochybnosti, na které narazíme, doplníme...

 

Mýtus 1
Svět je příliš velký na to, aby ho změnilo pár nadšenců.
Snahy odstranit hlad ze světa budu vždy jen kapkou v moři, rozměr hladu ve světě je obrovský.
A tak jde jen o aktivity skupinek snících o nemožných věcech.

Odpověď:

Pravdou je, že několik nadšenců skutečně nezmůže nic. Pokud se však k několika nadšencům přidají další a vznikne lavina tvořená velkým množstvím drobných nadšenců - jak se to děje v případě Mary's Meals - potom společně dokážou dělat velké věci. Však je to jedním z hesel Mary's Meals, že jde o spolupráci mnoha lidí, z nichž každý dělá malé věci s velkou láskou. V současné době Mary's Meals ve školách nejchudších zemí světa sytí přes 1,2 milionu dětí, v chudých zemích pro Mary's Meals dobrovolnicky nezištně pracují desítky tisíc místních dobrovolníků (jen v Malawi je jich přes 80 000) a projekt podporují desítky tisíc drobných podporovatelů z celého světa. Vzhledem k velkému počtu hladovějících dětí ve světě je Mary's Meals se svým milionem dětí teprve na začátku - ale nádherně ukazuje, že když se jedna kapka přidá ke druhé, dají se společně dělat neuvěřitelné věci. Tajemství úspěchu Mary's Meals tedy spočívá v mnoha obyčejných lidech, kteří si uvědomují, že na nich a jejich drobných skutcích lásky záleží - že společně tímto způsobem mohou měnit svět.
Výstižná citace Matky Terezy: “Sami cítíme, že to, co děláme, je jenom kapka v oceánu. Ale oceánu by něco scházelo, kdyby tam ta kapka chyběla."

 

Mýtus 2
Musí to stát obrovskou spoustu peněz.
Odstranění hladu ze světa by představovalo obrovské náklady. Proto je to naprosto nereálný cíl.

Odpověď:
Jedním z neuvěřitelných čísel popisujících práci Mary's Meals jsou průměrné roční náklady na sycení jednoho dítěte cca 400 Kč.  Takto nízké náklady umožňuje především dobrovolnický charakter práce Mary's Meals, dále velmi prostá, i když nutričně bohatá strava podávaná ve školách, nákup potravin od místních farmářů a velmi nízké dodatečné režijní náklady (centrála Mary's Meals je ve Skotsku :-)

V knize "Bouda, která krmí milion dětí" se zakladatel Mary's Meals smutně zamýšlí nad tím, že když zkusmo přepočetl náklady Mary's Meals, aby se tímto způsobem pokryla roční strava ve školách pro všechny hladovějící dětí na světě, odpovídalo to částce, kterou před sebou viděl v inzertních novinách za prodej jedné výškové budovy v Londýně.



Mýtus 3
Nechte to politikům, vládám a mezinárodním institucím, protože vědí, jak na to.
Problém hladu ve světě je třeba nechat vládám a mezinárodním institucím,
protože ty disponují jak odborníky, tak prostředky. Nadšenecké aktivity nemají smysl.

Odpověď:
Nabízíme pohled z trochu jiného úhlu. Mary's Meals se tím, co dělá, stává černým svědomím politiků, vlád a mezinárodních institucí, které by měly o odstranění hladu ze světa usilovat. Mary's Meals ukazuje možnou cestu - svými výsledky ukazuje nejen, že to jde, ale že to jde s tak neuvěřitelně nízkými náklady, které by si nikdo nedokázal představit. A je na svědomí politiků, vlád a mezinárodních institucí, nakolik se nechají nebo nenechají ukázanou cestou inspirovat.

V této souvislosti nelze necitovat věty bývalého britského premiéra Gordona Browna, který následně působil jako zvláštní vyslanec OSN pro vzdělávání. Na slavnostní premiéře filmu Child 31 o Mary's Meals pronesl mimo jiné tato silná slova:
"Už dlouho mi leží na srdci to, aby každé dítě dostalo příležitost chodit do školy a učit se. Vzdělání přerušuje bludný kruh bídy a poskytuje vyhlídky na lepší zdraví i práci.
Když jako zvláštní vyslanec OSN pro globální vzdělávání cestuji se svěřeným posláním po světě, nebudu teď už potřebovat vizitky. Stačí, když všude nechám kopii filmu Child 31 a na ní ukážu, co se dá udělat pro to, abychom děti přitáhli ke vzdělání".

Za zamyšlení stojí i to, co zakladatel Mary's Meals popisuje ve své knize "Bouda, která krmí milion dětí". Dva roky před vznikem Mary's Meals vyslovil americký senátor George McGovern v televizním projevu myšlenku, že kdyby se vláda Spojených států rozhodla v nejchudších zemích světa financovat podávání jednoho jídla denně každému dítěti v místě jeho vzdělávání, zafungovalo by to jako jakýsi "Marshallův plán", který by rozvojový svět pozvedl z chudoby.
Od té doby uteklo téměř dvacet let... Stále ještě někdo věří, že vlády a instituce jsou tou hybnou silou, na kterou spoléhat, že vyřeší hlad ve světě?

 

Mýtus 4
A dělají alespoň něco také vlády v postižených zemích?
Není to tak, že se nadšenci z celého světa o něco snaží, ale vlády postižených zemí hlad a chudoba nezajímá?

Odpověď:
Ve všech zemích, kde Mary's Meals pomáhá, je to samozřejmě se souhlasem místním autorit, pomoc Mary's Meals je přijímána s vděčností. Samotné aktivity tamních vlád a úřadů jsou v různých zemích různé, hodně to souvisí se současnými podmínkami v té či které zemi. Některé země jsou zmítané válečnými konflikty nebo čelí dalším mimořádkým okolnostem, v jiných zemích je situace klidnější a je i větší prostor pro aktivity místních vlád. Jedním z největších limitů pro vlády těch nejchudších zemí je nedostatek financí.
Obecně Mary's Meals pracuje v každé zemi v podmínkách, jaké tam jsou - ať už uprostřed válečných konfliktů, nefungující státní moci, všudypřítomné korupce, ale předvším uprostřed obrovské nouze zvláště té nejzranitelnější části populace. Především díky jednoduchosti myšlenky Mary's Meals se daří pomáhat i ve velmi nepřehledných podmínkách.


Mýtus 5
Můžou si za to sami, že mají hlad a jsou chudí.
Hladovějící lidé v chudém světě si mohou za svůj hlad sami - jsou líní, mají se snažit, aby se uživili.

Odpověď:
Naprostá většina hladovějících lidí si chudobu nevybrala. Nemůžou za to, že se narodili do války, že přišly obrovské problémy s dlouhodobou nepřízní počasí, nebo naopak krátkodobé ničivé vlivy, které zdevastovaly veškerou úrodu. Nemůžou za celou historii koloniálního drancování jejich domoviny, nemůžou za odliv mozků těch, pro které je lákavější hledat dobré živobytí v zahraničí, než pomáhat zlepšovat poměry doma. Velmi často jde o lidi, kteří jsou ve špatný čas na špatném místě - a nemají žádnou šanci sami něco změnit k lepšímu.



Mýtus 6
Pomáhání jen prohlubuje závislost na pomoci.
Pokud se hladovějícím lidem pomáhá, zvykají si na pomoc, přestávají se snažit a stávají se závislými na pomoci.

Odpověď:
Pro odpověď si vypůjčíme slova zakladatele Mary's Meals z knihy "Bouda, která krmí milion dětí":
"Jeden z běžných omylů nebo předsudků, se kterými jsem se při shánění peněz setkával, je, že v Africe nedochází k pokroku, protože lidé jsou zvyklí jen přijímat, nic nedělají a raději čekají na pomoc zvenčí. Z vlastní zkušenosti vím, že takové případy jsou velice vzácné. Nikdy a nikde jsem se nesetkal s pracovitějšími lidmi, než byli rolníci, se kterými jsem strávil nějaký čas v Libérii, nebo lidé, kteří za ubohý peníz pracovali celý den v Dillí, aby uživili rodinu, anebo Stella, která kvůli živobytí dřela v kamenolomu. Většina z nich měla spalující touhu osvobodit se od závislosti na pomoci. Proto všichni rodiče, se kterými jsem se v jejich bídě setkal, takřka vždycky toužili po tom, aby se jejich dětem dostalo vzdělání. Nakonec si totiž všichni uvědomovali, že právě to je cesta, jak se jejich děti můžou osamostatnit, a byli kvůli tomu ochotni přinášet nemalé oběti."

 

Mýtus 7
Mary's Meals není dlouhodobě udržitelný způsob pomoci.
Poskytovaná pomoc Mary's Meals vede jen k závislosti hladovějících lidí na pomoci. Nejde tedy o dlouhodobě udržitelnou formu pomoci.

Odpověď:
Na téma udržitelnost rozvojové pomoci zakladatel Mary's Meals Magnus MacFarlane-Barrow mluvil často. Mnozí akademici, kteří reálně nepomohli ani jednomu člověku v jeho hladu, s oblibou poukazují na to, že projekt Mary's Meals nesplňuje podle jejich měřítek kritéria dlouhodobé udržitelnosti - a jak Magnus dodává, když se s nimi pak potkává třeba po deseti letech, byli stále tam, kde byli dříve - v přípravách svých "udržitelných projektů", které reálně ještě nikomu nepomohly. Magnus poukazuje na to, že nedává smysl dívat se na udržitelnost pomoci z hlediska několikaletého intervalu podle jakýchsi podivně určovaných kritérií udržitelnosti, ale že na udržitelnost pomoci Mary's Meals je třeba hledět v časové perspektivě, která odpovídá výchově další generace - jenže na toto akademici hloubající nad udržitelností pomoci nemají tabulky... On je obecně problém umět posoudit všechny efekty pomoci Mary's Meals - od okamžitého tišení hladu, přes dlouhodobou podporu vzdělávání, aktivaci obrovského potenciálu dobrovolníků nezištně pracujících v cílových zemích, až po obrovskou vlnu solidarity mezi dárci po celém světě a nádhernou ukázku vzájemné spolupráce lidí nejrůznějších národů, ras, vyznání, společenského postavení. Těžko toto všechno vyplňovat do nějakých tabulek pro posuzování krátkodobé udržitelnosti.  
Z pohledu dlouhodobé udržitelnosti je nádherným výsledkem Mary's Meals to, že se do pomoci Mary's Meals po létech úspěšně zapojují lidé, kteří sami prošli stravovacím programem Mary's Meals, protože dobře vědí, že to je pomoc, která opravdu mění životy.



Mýtus 8
Neprohloubí to migrační krizi?
Pokud Mary's Meals školním stravováním natahuje děti do školních tříd, nepodporuje tím vlastně budoucí migrační vlnu z řad těch, kteří se tímto způsobem dostali ke vzdělání?

Odpověď:
Odpověď začneme z jiného konce. Je všeobecně známo, že z nejchudších zemí nemigrují za lepším živobytím ti nejchudší lidé, ale právě ti z nejbohatších a nejvzdělanějších. Nejbohatší země je v tom podporují - v rámci různých vládních programů přijímají ročně velký počet migrantů na základě jejich schopností - zájem je především o vzdělané, nadprůměrně inteligentní lidi. Takovým "vysáváním mozků" chudým zemím velmi znesnadňují - ne-li znemožňují - jejich cestu z chudoby.
Co dělá Mary's Meals, je něco naprosto opačného. Mary's Meals se snaží svým stravovacím programem o to, aby se základní vzdělání dostalo i těm nejchudším dětem, a tím se celkově zvedala úroveň vzdělanosti v celých komunitách a zemích. Celkově vyšší úroveň vzdělanosti jde ruku v ruce s možností postupného zvyšování celkové životní úrovně - a celkově vyšší životní úroveň v té či které zemi přirozeně oslabuje tendence k migraci. Práce Mary's Meals tedy naopak vede k oslabování migračních tlaků. Mary's Meals tedy dělá přesně to, po čem nyní slyšíme volat politiky v celé Evropě - pomáhá lidem zlepšovat životní podmínky přímo v místě jejich chudoby a tím tlumí migrační tlaky. Na rozdíl od slov mnohých politiků na tom však Mary's Meals od roku 2002 skutečně pracuje.



Mýtus 9
Stejně se ty vybrané peníze rozkradou.
Humanitární organizace jsou už takové - část sbírek hned rozkradou, nebo nepatřičně používají na budování vlastního zázemí, pohodlí.

Odpověď:
Nemůžeme mluvit za jiné humanitární organizace, ale situace s Mary's Meals vypadá následovně. Kontrola využívání finančních prostředků, které se sbíhají na českém sbírkovém účtu Mary's Meals, jednodušší a přehlednější být nemůže - veškeré finanční prostředky z českého sbírkového účtu se odesílají na účet mezinárodního Mary's Meals (všech 100 haléřů z každé koruny věnované libovolným dárcem). V České republice tedy nemá Mary's Meals vůbec žádné režijní náklady. Pokud propagace Mary's Meals v naší zemi souvisí s nějakými finančními náklady, jsou tyto náklady hrazeny nadšenci, kterým na šíření Mary's Meals v naší zemi záleží. Jinými slovy - s žádnými penězi se v naší zemi nehospodaří, rozkrádat není co :-)

Celosvětově drží Mary's Meals režijní náklady pod sedmi procenty. V těchto 7% režijních nákladů figuruje především nutná administrativa na chod ústředí Mary's Meals, na komunikaci s podporovateli z celého světa, zaměstnávání odborníků potřebných na chod a strategické plánování Mary's Meals (u organizace pečující o více než milion dětí je to nutnost), dále na důležitou kontrolní činnost chodu projektu v cílových zemích a na centrální přípravu propagačních kampaní, bez kterých by nebylo možné dílo Mary's Meals úspěšně rozšiřovat (filmové dokumenty o Mary's Meals a podobně). Veškeré náklady jsou velmi pečlivě zvažovány - vždyť mezinárodní centrála Mary's Meals sídlí ve Skotsku. Takže jsme nakonec opět u oné  "Boudy, která krmí milion dětí" :-)



Mýtus 10
Co se nerozkradlo ze sbírek, rozkrade se v distribuci pomoci na místě.
Další část pomoci se ztratí na cestě k příjemcům pomoci, především během distribuce pomoci v cílových zemích.

Odpověď:
Mary's Meals to má v této věci velmi jednoduché. Už po startu projektu v prvních školách si organizátoři tohoto projektu uvědomili jednu důležitou věc. Ve školách zajišťují vaření a podávání jídla nadšení dobrovolníci, kteří takto často slouží i svým dětem. Je velmi těžké si představit, že by došlo k nějakému narušení distribuce potravin a potraviny se na cestě do školy ztratily. Jednak se i na distribuci potravin podílejí dobrovolníci, ale především by případný výpadek znamenal, že ve škole nebude z čeho vařit - a nadšenci, kteří ve škole připravují a servírují jídlo, by si to nenechali líbit. Jinými slovy - to, že v cílových zemích pomáhají nadšení dobrovolníci v podstatě sami sobě, svým dětem, téměř znemožňuje rozkrádání potravin během distribuce.

Kromě popsané "samokontroly" samozřejmě Mary's Meals zavedlo i vlastní kontrolní mechanismy. Pěkně fungující přirozené mechanismy "samokontroly" však Mary's Meals kontrolu velmi zjednodušují.



Mýtus 11
Většinou se pomáhá těm, kteří to nepotřebují.
Humanitární pomoc často končí u lidí, kteří ji naléhavě nepotřebují, na úkor lidí, kteří jsou skutečně v nouzi.

Odpověď:
V Mary's Meals je prakticky vyloučeno, aby byla pomoc směrována dětem, které to nepotřebují, už jen z toho důvodu, že tak prosté jídlo by děti z bohatších poměrů odmítaly jíst. Co je pro jedny pokladem zachraňujícím životy nebo proměňujícím životy k lepšímu, tím by lépe situované děti pohrdly. (Poznámka - při vší skromnosti jídla jde ale vždy o jídlo konzultované s nutričními odborníky pro podporu zdravého vývoje dětí.)

Jde ale o celý řetězec znemožňující nesprávné nasměrování pomoci Mary's Meals. Iniciativa vždy začíná u místních dobrovolníků, kteří se aktivizují kolem školy, ve které chtějí zajistit podávání jídla Mary's Meals. Nešli by to toho, kdyby škola takovou pomoc nepotřebovala. Ve druhém kroku přichází do školy zástupci Mary's Meals, aby situaci ve škole posoudili i oni. Pokud by se přesto stalo, že by pomoc směřovala do školy, která to nepotřebuje, stejně by ten program ve škole nemohl fungovat. Děti z lépe situovaných rodin by odmítaly prosté jídlo podávané Mary's Meals jíst. V mnoha oblastech světa jde o každodenní konzumaci stejného jednoduchého jídla každý den. Co by na to děti, které netrpí nouzí, asi řekly? A dále - zkusme si představit nadšené dobrovolníky, kteří zdarma pracují pro Mary's Meals ve škole, v situaci, kdyby děti jídlo odmítaly! To by přece bylo absurdní! Jen pro porozumění tomu, co to běžně znamená dělat dobrovolníka ve škole - velmi časně vstát, následuje cesta do školy trvající mnohdy hodinu (spádové oblastí jsou velmi rozsáhlé), ve škole vaření jídla a jeho podávání před začátkem výuky, potom úklid a cesta domů. Všechno to nadšení existuje jen proto, že to dobrovolníkům dává smysl - vidí potřebu pomáhat hladovějícím dětem! Představa, že by pomoc Mary's Meals mohla směřovat do škol, které to nepotřebují, je proto iluzí.



Mýtus 12
Kamarád byl v Africe, a lidé se tam mají dobře.
Kamarád byl v Africe a hodně o tom ví. Vyprávěl o blahobytu, se kterým se tam setkával, a o opovrhování humanitární pomocí, kterého byl svědkem.

Odpověď:
1.
I Afrika je kontinentem obrovských rozdílů. Lidé, kteří viděli nějaké střípky z Afriky, a po návratu své zkušenosti zobecňují, nevědí, o čem mluví. V Africe jsou jak bohatší země, tak i země, které patří k těm úplně nejchudším na světě. Je tam i řada zemí s propastnými rozdíly mezi bohatou a chudou populací, a mnohdy jsou to země s oblastmi naprosto rozdílných klimatických podmínek.
2.
Mary's Meals se svojí pomocí necílí pouze na Afriku, ale vstupuje do nejchudších zemí světa na různých kontinentech. V některých z těch zemí jsou opravdu velké rozdíly mezi chudou a bohatou populací - například v Indii. Znamená to, že by Mary's Meals proto mělo ignorovat chudé oblasti Indie? Naopak právě v těchto zemích s obrovskými rozdíly je krásné vidět Mary's Meals s jeho stylem práce - s důrazem na obrovskou solidaritu mezi lidmi, protože stravovací programy naprosto závisí na nezištném nadšení místních dobrovolníků zajišťujících přípravu a výdej jídla ve školách.



Mýtus 13
Do nebezpečných oblastí se pomoc nedostane.
Spousta potřebných lidí žije v nebezpečných oblastech, často zmítaných válečnými konflikty, a k nim se pomoc nedostane.

Odpověď:
Stravování ve školách zajišťují pro Mary's Meals obětaví místní dobrovolníci, a to často umožňuje fungování stravovacího programu Mary's Meals i v podmínkách, které si těžko představit. Například odvaha místních dobrovolníků, kteří udělali vše pro to, aby se děti mohly najíst, umožnila fungování Mary's Meals i těch nejtěžších chvílích v Jižním Súdánu - a mnozí z dobrovolníků přitom vysloveně nasazovali své životy. Práce místních dobrovolníků tedy umožňuje Mary's Meals fungovat i tam, kde si to ani nedokážeme představit.



Mýtus 14
Mary's Meals není dost akční pro řešení akutních krizí, akutních hladomorů.
Dlouhodobý boj proti hladu a podpora vzdělávání jídlem ve škole je pěkná věc, na mnoha místech na světě jsou však akutní krize, akutní hladomory.

Odpověď:
Program Mary's Meals obsahuje automaticky obě dvě složky - krátkodobou i dlouhodobou. Je zde efekt okamžitého tišení hladu podáváním stravy ve škole, ale současně efekt dlouhodobý, protože podávaná strava mnoha dětem otevírá přístup ke vzdělání. V případě akutních krizí dokáže Mary's Meals reagovat velmi rychle - mimořádné prostředky od dárců může okamžitě použít pro otevření stravovacího programu v řadě dalších škol v oné kritické oblasti (o zájem škol není nouze, čekají ve frontách na program Mary's Meals, rychlost šíření Mary's Meals odpovídá tempu růstu podpory v dárcovských zemích).



Mýtus 15
Začíná pracovat česká pobočka, ta se o všechno postará.
Pobočka Mary's Meals v naší zemi již startuje, o vše je tedy postaráno a není třeba se angažovat.

Odpověď:

Pobočka sice startuje, ale... Vraťme se k mýtu č.1 a k odpovědi na něj. Hrstka lidí opravdu nezmůže nic, a to i v případě lidi z pobočky Mary's Meals. Pobočka vzniká, aby pomáhala vytvářet zázemí pro šíření aktivit Mary's Meals (agenda ohledně účtu, koordinace větších akcí, koordinace s centrálou Mary's Meals, komunikace s příznivci Mary's Meals atd.), ale sama o sobě v podpoře Mary's Meals v naší zemi pobočka nezmůže nic. Podpora projektu Mary's Meals v celém světě stojí na velkém množství malých skutků velkého počtu příznivců Mary's Meals - a bez této přízně, a bez spontánního šíření dobré zprávy o Mary's Meals mnohými nadšenci, by byla práce pobočky marná a zbytečná.



Mýtus 16
Propagaci projektu Mary's Meals musí zajišťovat profíci, kteří to umějí "prodat".
Nemá tedy smysl, abych se do propagace Mary's Meals jako amatér míchal.

Odpověď:
Vypadá to jako samozřejmost. Čím větší sál, čím více lidí se osloví, a čím obratnější řečník, tím větší růst podpory Mary's Meals by se dal očekávat. Není to ale úplně tak. Při velkém počtu posluchačů je jisté jen to, že se mnoho lidí najednou dozví, co je to Mary's Meals. Zároveň ale funguje méně vítaný efekt - pokud je v sále velký počet lidí, obecné psychologické zákonitosti vedou k tomu, že se předávaná informace většiny lidí v sále nedotkne osobně - na to jich je v sále moc velké množství... A tak paradoxně večerní popovídání u piva se sousedem, kde padne zmínka o pěkném projektu Mary's Meals, může mít pro růst podpory Mary's Meals větší efekt, než promluva o Mary's Meals před sálem plným lidí. Toto byl jen úvod k zásadní informaci, kterou Mary's Meals neustále opakuje - že nejúčinnějším způsobem, jak šířit podporu Mary's Meals, je neformální předávání zkušenosti mezi blízkými lidmi. Nepodceňujme tedy tento fakt - každý nadšenec pro projekt Mary's Meals by měl vědět, že lidem v jeho okolí není schopný předat nadšení pro Mary's Meals žádný "zkušený profík" lépe, než on sám.


Mýtus 17
Propagaci Mary's Meals je vhodné směrovat k vybraným "vhodným" skupinám lidí
Stačí trochu znát lidi, aby se dalo usoudit, kdo jakým způsobem na informace o Mary's Meals zareaguje, a toho se dá využívat ve směrování propagace.

Odpověď:
Zkušenost je jiná - je neodhadnutelné, jak kdo na informace o Mary's Meals zareaguje. Často je milým překvapením, když se pro Mary's Meals nadchnou lidé, kteří se o Mary's Meals dověděli "náhodou", mezi řečí. Vůbec se s nimi nepočítalo. A naopak - předpoklad, že ten či onen člověk, ta či ona skupina lidí, se nadchne pro Mary's Meals, jakmile informace o tom projektu obdrží, často naráží na nezájem. Z toho plyne, že nemá smysl cílit propagaci Mary's Meals směrem k nějaké "vhodné" skupině osob. Myšlenka Mary's Meals dokáže oslovit úplně každého, mnohdy překvapivě. Koneckonců toto zjištění odpovídá i celosvětovému stavu podpory Mary's Meals. Společné úsilí spojuje lidi nejrůznějších národností, ras, vyznání, společenských postavení, vzdělání... A právě toto je jedním z nejkrásnějších výsledků celého projektu Mary's Meals.

 

Mýtus x
Další mýty nebo pochybnosti, na které narazíme, doplníme...
Jsme vděčni všem, kteří se s námi neváhají podělit o nejrůznější pochybnosti o smysluplnosti projektu Mary's Meals.

Mary's Meals boří mýty


Přeskočit na obsah

  • Úvod
  • Co je to Mary's Meals
  • Výjimečnost Mary's Meals
  • Klíčové informace
  • Mýty a pochybnosti
  • Humanitární katastrofy
  • Kniha o Mary's Meals
  • Možnosti podpory
  • Jak přispět darem, daně
  • Mary's Meals v ČR
  • Batůžkový projekt
  • "Česká" škola
  • Trička Mary's Meals
  • Letáky
  • Časté dotazy a odpovědi
  • Novinky ze světa
  • Novinky z domova
  • Slova podpory, citáty
  • Slova podpory z domova
  • Filmy
  • Souborové úložiště
  • Připojte se
  • Kontakt
  • Archív událostí